Do naší domácnosti dorazila špička robotických mopů iRobot Braava Jet M6. Po 13 letech používání Roomba 580 (skvělý robotický vysavač, již letitý, ale hodně upgradovaný) jsme se pro další údržbu domácích hladkých a tvrdých povrchů (dřevo a keramika) rozhodli naší domácí robotickou flotilu rozšířit i o robotický mop opět ze stáje iRobot.
Již kdysi jsme několikrát zkoušeli různé verze Scooba robotických vytíračů (předchůdci Braavy), ale ani Scooba, ani ty předchozí verze Braava nás moc neoslovily, zvláště pro malou automatizaci provozu, a nepříliš „user friendly“ provoz. Zvláště chyběla vždy dokovací stanice, běžná u vysavačů. A zacházení s mycím roztokem bylo vždy tak nějak „divné“. Tak je tomu ale dodnes i u konkurence.
Po přečtení a zhlédnutí mnoha vesměs pozitivních recenzí jsme se rozhodli do tohoto asi dnes „nejchytřejšího“ (ale bohužel i nejdražšího) robotického mopovače konečně zainvestovat. Přeci jen, takového pomocníka z vrcholu řady kupujete na dlouho, takže s rozmyslem.
Technologie úklidu
Lákalo mě to, že má zcela automatický provoz s vlastní dokovací stanicí, kvalitní navigaci, a perfektní, velmi dobře hodnocenou strategii čištění podlah. Zásadní bylo i zacházení robota s mycím roztokem – má interní nádržku, ze které tryskou postřikuje uklízený prostor před sebou. A to sofistikovaně, protože se nemůže stát to, že by postříkal cokoliv jiného, než vytíranou podlahu. Takto navlhčenou podlahu poté opakovaně přejede svým speciálním výměnným mopem. A opravdu to dobře funguje. Intenzita postřiku a vlastního vytírání – mopování se dá nastavit v aplikaci pro smartphone.
Po úvodním prozkoumání dostupného prostoru se v aplikaci vytvoří mapa celého domu (která se s každým dalším úklidem vylepší), ta se dá později rozdělit na jednotlivé místnosti a zóny (např. jídelní stůl). Protože je systém propojený i s domácími hlasovými asistenty (Google a Alexa), stačí poté říci, aby robot jel uklízet do knihovny, a on se tam s naprostou jistotu vydá, vymopuje to tam, a vrátí se zase do doku. Nebo mu v nepřítomnosti vzdáleně přes apku dám příkaz k úklidu vybraných místností (takové úkoly lze předefinovat), a on sám, tak jak jsou v úloze seřazeny, jednotlivé místnosti postupně poklidí. Pokud by mu někde došla energie, vždy se dokáže vrátit do doku, nabrat nové síly (nabít se), poté se vrátit na místo činu, a vše správně dodělat. Automaticky se do doku vrátí i při vyčerpání úklidového roztoku. Celou dobu je přes aplikaci přehledně vidět co, a kde dělá.
Mokrý (na suchý máme Roombu) úklid zvládá perfektně, je jasné, že když se používají oba roboty společně a často (!), je to plnohodnotná náhrada běžného konvenčního úklidu. Moje žena již nevytírá.
Tady ale může kámen úrazu pro nezkušené uživatele – ti se často domnívají, že při použití 1x za týden bude výsledek stejný jako u ruční práce. Tyto malé roboty takový výkon ale nemají, mají ale tu výhodu, že mohou pracovat často, autonomně a pravidelně. To je zásadní benefit. Osobně nemáme problém oba roboty spouštět denně či 1x za dva dny. Zcela automaticky, domácnost máme k provozu robotů dávno uzpůsobenou, takže s tím problém není.
Možné potíže
Bohužel, Braava Jet M6 má na rozdíl od desítky let starého bratra Roomby problémy s přejezdem sebemenšího přechodu mezi různými povrchy. Roomba bez problémů přejede i docela vysoké prahy, které doma někde máme, Stella naštěstí prahy překonávat nepotřebuje – tam kde je máme, je za prahem koberec, a tam nemusí, to je ráj pro Roombu, která s tím nemá problém.
Braava ale obvykle nepřekoná ani běžnou 1-2mm přechodovou lištu mezi dřevěnou podlahou a keramickým povrchem. Nezbylo, než lišty odstranit, přechodové spáry nahradit silikonem, a perfektně vyhladit. A ani to není vždy stoprocentní. Není to sice tak elegantní, jako přechodové lišty, ale v tomto máme doma zajedno, úklid má prioritu.
Aktualizace (9/2020) – iRobot upravil firmware Braavy tak, že když narazí na nějaký přechod v místě, kde očekává dle uložené mapy volný průjezd, tak to nezkouší stupidně stále dokola, ale pokusí se o tzv. šikmý manévr, při kterém přechod zdolá nájezdem zešikma, což je výrazně pravděpodobnější praxe pro úspěšné překonání přechodu. Mě pomohlo tato místa označit jako přechody – oddělovací příčky.
Po pár úklidech a úpravách přechodů mezi různými místnostmi a povrchy si robot vytvořil celkem přesnou mapu prostoru úklidu – viz foto níže. Do té je vhodné vložit „oddělovací příčky“ i v místech přechodů mezi různými povrchy. To celkem zvýšilo úspěšnost dokončení úklidu, a snížení pravděpodobnosti uvíznutí či nedokončení nějaké místnosti či prostoru.
V našem případě má ještě robot práci usnadněnou tím, že tvrdé povrchy určené k úklidu Braavou u nás perfektně na sebe navazují, a robot tak vlastně jezdí jen tam, kde sám uklízí. Do jiných prostorů a pokojů (kde máme koberce, nebo kam nejezdí) se vůbec nedostane. To je vyhrazeno pro Roombu.
Imprint navigace „trpí“ zajímavým problémem, protože pro scan okolního prostoru používá kameru ve viditelné oblasti. Ta má ale potíže s nedostatečným osvětlením. Při úplné tmě (práce v noci) dochází k chybám. Nicméně je to daň za kvalitu mapy. Toto se ale do budoucna možná změní, podle zákulisních informací iRobot pracuje na možnosti provázání např. s chytrým osvětlením Philips HUE, takže si robot bude moci rozsvítit v místnosti, do které se vydává uklízet, a poté za sebou opět zhasnout 🙂 To samozřejmě platí pro všechny iRobot stroje s technologií Imprint.
Poslední věc, kterou bych zmínil je relativně drahý spotřební materiál, zejména mě uniká smysl těch předražených jednorázových utěrek, když je možnost používat ty opakovaně využitelné (dají se prát). To je ale věc, bez které se dá žít. Ani roztok pro mokrý úklid není zcela nejlevnější, podle mnoha zahraničních diskuzí lze bez problémů používat alternativní prostředky na tvrdé dřevo, např. „Bona Hardwood Floor Cleaner“ (u nás asi Bona čistič dřevěných podlah), nebo Bissell 1789L, obojí se dá pořídit i u nás, a dost levněji. Zatím jsem to ale nevyzkoušel.
V celku si myslím, že se tato investice vyplatí, zejména pro ty, jejichž čas je drahý, mají rádi moderní technologie, a jsou ochotni drobet přivřít oko nad některými nedokonalostmi. To jsme zvažovali i při nákupu prvního Romby, který rovněž stál kolem 20 tis. Kč, nicméně se za ty léta mnohonásobně zaplatil.
Je potřeba počítat s možnými úpravami podlah, to pro případ, že chcete plně využít potenciálu mopovacího robota.
